mumie
mumie [it.< arab. z perského múm, vosk], mumifikované tělo zemřelého člověka, popř. zvířete (v Babylónii a Persii bývali mrtví natíráni voskem). K mumifikaci může dojít přirozenými pochody (vysušení, zmrznutí, utonutí v rašeliništích, jiné uložení těla bez přístupu vzduchu) nebo uměle (různými konzervujícími balzamujícími látkami). Ve starověkém Egyptě se mumifikace prováděla od 3.tis. př.n.l. z náb. důvodů (snaha o zachování osobní identity zemřelého). Z těla byl vyjmut mozek a vnitřnosti (kromě srdce); po dobu 70 dnů bylo tělo uloženo v roztoku kyselého uhličitanu sodného (NaHCO3) a jiných chemikálií a pak zabaleno do pruhů bavlněné látky napuštěných asfaltem, smolou aj. Ve 4. st. n.l. přijali tento obyčej eg. křesťané.
