mozaika obecně
mozaika obecně, [it.] 1. výtv. um. monumentální plošná výzdoba skládaná z kamenných, keramických nebo skleněných kostiček nebo hranolků (tesserae), upevněných tmelem nebo omítkou na podklad; m. známa od 4.tis. př.n.l. v Mezopotámii (podlahy - geom. a rostlinné motivy); od 4.st. př.n.l. figurální motivy; v ant. době m. inkrustovány stěny (Pompeje); v raně kř. umění figurální výzdoba apsidy a triumfálního oblouku; největšího rozkvětu dosáhla m. v Římě a v byz. um.; výrazové možnosti m. objevovány znovu moderním uměním; 2. stav. obložení stěn a podlah drobnými různobarevnými dlaždičkami vtlačenými do malty nebo tmelu.
