moc obecně
moc, všeob. schopnost a reálná možnost ovlivňovat rozhodujícím způsobem činnost a chování lidí prostřednictvím autority, vůle, práva nebo násilí; druh autority (m. rodičovská, státní, ekon.); volní vztah mezi lidmi, resp. spol. skupinami, určovaný nakonec společenskoekon. základnou společnosti. Spol. vědy odvozují m. jako konkrétně hist. jev ve spol. z lidské psychiky, z ,,boží vůle" nebo ,,věčných" vztahů nadvlády a podřízenosti. Téměř všeobecně se v sociol. používá definice M. Webera, dle níž m. znamená jakoukoli šanci prosadit v sociálním vztahu svou vůli i proti případnému odporu.
