mladopaleolitické umění
mladopaleolitické umění [-ty-], rytiny, kresby, malby a reliéfy frankokantaberského stylu objevené v jeskyních jz. Francie a sev. Španělska (Altamira, Font de Gaume, Combarelles, Tuc d'Audoubert, Lascaux, Rouffignac, Castillo, Pech-Merle) a umění stř. a vých. Evropy, realizované až na výjimky (malby v jeskyni Kapovaja) v rytinách, řezbách (kost, paroh, mamutovina; krevel, gagát) a v drobné řezané i modelované plastice (Dolní Věstonice, Pavlov). M. u. se vyvíjelo od lineárních kreseb a rytin (svazkové linie tažené prsty), otisků a obrysů rukou v aurignacienu přes monochromně kolorované nebo plasticky dotvářené obrysové kresby, využívající výstupků a stínů (pravděpodobný zač. a výchozí bod um. činnosti), k polychromním, barvou a šrafováním modelovaným malbám v magdalénienu (často v kombinaci s hliněnými reliéfy a plastikami - medvěd, býk). Souběžně se vyvíjející sochařství reprezentují zejména zvířecí figury (Mas d'Azil, Laugerie-Basse, Dolní Věstonice) a lidské postavy, zvláště pak reliéfy a plastiky žen (Laussel, Willendorf, Dolní Věstonice). Vývoj m. u. směřoval od real. zobrazení pohybujících se zvířat v profilu k naturalistické stylizaci a schematické kresbě obrysu, akcentující typické znaky zvířecího druhu. Pro m. u. je charakteristická monumentalita, zobrazení velkých kultovních a lovných stádních zvířat (lev, bizon, tur, zubr, mamut, sob, jelen, kůň, kozorožec), chápané jako zobrazení obecného představitele živočišného druhu. Výběr zobrazovaných zvířat odpovídá lovecké specializaci a některé obrazy představují záznam lovu (srázy, pasti, jámy). Vyobrazení loveckých zbraní zdůrazňuje mimořádný význam některých obrazů a plastik pro kultovní obřady lovecké magie, zahrnující i rituální zabíjení (medvědí lebky, obnovované hliněné plastiky koní a medvědů: Niaux, Montespan). Lidská postava se objevuje jako součást magických rituálů (tančící šaman s maskou a zvířecími prvky v Trois Frères), později ve stylizované podobě i v loveckých scénách. Ornamentální a geom. motivy jsou ojedinělé. Vyskytují se spíše na rytinách, řezbách a drobné plastice. Interpretační teorie maleb zahrnují kromě lovecké magie i iniciační obřady, znázornění mýtů, rodových tradic a kultu předků, často s totemickým charakterem. M. u. končí současně s posledním pleistocenním glaciálem - obdobím lovu velké stádní zvěře. V.t. pravěké umění; skalní malby.
