mezní stav
mezní stav 1. mech . stav zatížených konstrukcí, strojů nebo součástí, při němž je ještě zaručena jejich normální funkce, avšak kdy i malé zvýšení vede k porušení této funkce. Při tom může docházet k nadměrné deformaci, vzniku trhlin, lomu nebo vybočení části, popř. ke zhroucení konstrukce. M. s. platí pro statické nebo krátkodobé zatížení, ale též pro zatížení periodické, kdy m. s. je mez únavy materiálu; 2. stav . stav napjatosti konstrukce, po jehož překročení dojde k porušení, nepřípustné deformaci nebo vzniku trhlin. Mezní zatížení (výpočtové zatížení) je součinem normového zatížení a součinitele spolehlivosti zatížení. Mezní únosnost (výpočtová únosnost) konstrukce za ohybu se stanoví výpočtem zatížení, jež by v konstrukci vytvořilo klouby. Mezní únosnost (výpočtová únosnost) plošného základu je podílem normové únosnosti a součinitele spolehlivosti materiálu. Normové hodnoty jsou hodnoty splňující statist. záruku 0,95. V.t. bezpečnost stavebních konstrukcí.
