metody řízení
metody řízení, způsoby a postupy, jimiž se realizuje řídící činnost, tj. jejichž prostřednictvím působí řídící subjekt na řízený objekt, popř. objekt na subjekt; způsoby uskutečňování řídících činností, funkcí řízení za účelem dosažení cílů řízení. - V socialistické společnosti zahrnují metody řízení komplex nástrojů, jimiž se rozumí prostředky používané k hodnocení, usměrňování a podněcování činnosti jednotlivců i kolektivů z ekon. i mimoekon. hledisek. V systému m. ř. připadá rozhodující úloha metodám, jejichž pomocí motivuje subjekt řízení prac. kolektivy a jednotlivce, aby jednali ve shodě se stanovenými cíli řízení. Ukolem organizačních, resp. organizačně přikazovacích m. ř., je vymezit postavení kolektivů a jednotlivců v systému výr. a řízení, stanovit jejich povinnosti, práva a odpovědnost, jejich vzájemné vztahy ap. Pro organizačně přikazovací metody je příznačný přímý, tj. direktivní a závazný charakter působení. Přímé řídící působení však není samo o sobě schopno aktivizovat lidi k dosažení cílů řízení; proto je nutné spojovat je s využíváním motivů orientujících jednání lidí k uspokojování jejich hmotných a dalších potřeb. S tím je spjata skupina ekonomických m. ř., s jejichž pomocí se uskutečňuje hmotné stimulování kolektivů, zabezpečující soulad mezi realizací individuálních, kolektivních a spol.ekon. zájmů. V jednotě s hmotnými potřebami a zájmy regulují jednání kolektivů a jednotlivců ve stále větší míře jejich mnohostranné sociální potřeby a zájmy, s jejichž uspokojováním jsou spjaty sociální m. ř. Organizačně přikazovací, ekon. a sociální m. ř. se uplatňují ve vzájemných souvislostech, odrážejících reálnou strukturu motivů jednání kolektivů a prac. ve spol. výrobě.
