meandr
meandr [me-a-, řec.] 1. geomorfologie říční zákrut vytvořený boční erozí řeky. M. volné jsou v náplavových rovinách, jejich tvar a poloha se stále mění. M. zaklesnuté mají časově stálý tvar a polohu, protože jejich geneze je jednoznačně dána konfigurací horských hřebenů a údolí v tvrdých horninách; 2. výtv.um. od starověku užívaný ornamentální motiv na bázi průběžné linie buď pravoúhle zalamované, nebo ve formě mořské vlny; název podle maloas. řeky Menderes (řec. Maiandros).
