livonská válka 1558-83
livonská válka 1558-83, válka Ruska s livonským řádem, Švédskem, Litevským velikým knížectvím a Polskem (od 1569 Rzecz pospolita) o přístup k Baltu. - V létě 1558 obsadila rus. vojska Narvu a Derpt, ale na jaře 1559 bylo uzavřeno příměří s livonským řádem; 1560 válečné akce obnoveny a 156l se pod náporem rus. vojsk řád rozpadl. Ve druhé fázi války do 1578 ruská vojska vedla boje se střídavými úspěchy; 1563 rus. vojska v čele s Ivanem IV. Vasiljevičem Hrozným obsadila Polock. V 70.letech mez. poměry (sjednocení Polska a Litvy, vpád krymských Tatarů do Ruska, válka se Švédskem) i vnitřní potíže (opričnina) oslabily rus. voj. moc. Ve třetí fázi války, od 1579, vedla rus. vojska obranné boje; polská vojska Štěpána Báthoryho obsadila Polock a 1581 oblehla Pskov (rus. vojska město 1581-82 hrdinně bránila), Švédové ovládli Narvu a téměř celé Pobaltí. 1582 bylo uzavřeno v Jamu Zapolském příměří mezi Ruskem a Polskem; Rusko se vzdalo územních zisků v Livonsku, Polsko vrátilo všechna rus. území, která dobylo během války. 1583 uzavřelo Rusko příměří i se Švédskem na řece Pljusse. Švédsko získalo všechna dobytá rus. města a téměř celé pobřeží Finského zálivu.
