interpolace
interpolace [lat.] mat. - způsob, jak nalézt přibližnou hodnotu funkce v bodě intervalu, v němž několik hodnot této funkce známe, nahrazením funkce interpolačním polynomem. V geod. - i. vrstevnic, úkon, kterým se při sestavování vrstevnicového plánu vyšetřují body vrstevnic mezi jednotlivými kótovanými body. Používají se k tomu zvl. pomůcky (např. interpolátory vrstevnic). Nepůvodní, dodatečná vsuvka do textu nebo jeho úprava.
