kritický stav
kritický stav, stav termodynamického systému, při kterém mizí rozdíly mezi jednotlivými fázemi (např. mezi kapalinou a párou). V k. s. jsou velké fluktuace charakteristických veličin, např. hustoty, magnetizace, a lze pozorovat limitní přechod některých veličin do nekonečna, např. měrného tepla měřeného při konstantním tlaku. Hodnoty termodynamických parametrů systému v k. s. se nazývají kritické (krit. teplota T #k#, krit. tlak p #k#, krit. měrný objem V #k#; T #k# - nejvyšší teplota, při níž lze ještě plyn zkapalnit tlakem, a to kritickým; p #k# - nejvyšší tlak nutný ke zkapalnění, a to při krit. teplotě; V #k# největší měrný objem dané látky v kapalném stavu). K. s. se vyskytují též např. při přechodech feromagnetik na paramagnetika nebo supravodiče na normální kov.
