karlističtí pretendenti
karlističtí pretendenti, uchazeči o vládu ve Španělsku ze špan. větve Bourbonů, vyloučení z nástupnictví pragmatickou sankcí 1830, která určovala za dědice trůnu dceru Ferdinanda VII. Isabelu II. Pragmatickou sankci neuznal Ferdinandův bratr Carlos María Isidro (zvaný Karel V.), který se snažil prosadit své nároky v 1. karlistické válce (1833-39). Dalšími k. p. byli jeho syn Carlos María de los Dolores (Karel VI.), pretendent od 1845, který neúspěšně usiloval o sňatek s Isabelou II. a rozpoutal druhou karlistickou válku (1847-49); dále jeho bratr Juan Carlos María de Bórbon (Jan III.), pretendent 1861-68; poslední karlistickou válku vyvolal jeho syn Carlos María de los Dolores de Borbón (Karel VII.), pretendent od 1868. Hl. větev k. p. vymřela 1936.
