karakitanská říše
karakitanská říše, Západní Liao feud. stát ve stř. Asii asi 1140-1218; vytvořen částí Kitanů, kteří uprchli z Dálného vých. po dobytí kitanské říše Džürčeny (1125). Hl.m. Chusyordo (Balasagun) na horním toku ř. Ču. Zakl. byl kitanský vůdce Jie-lü Ta-š,, který 1124 přijal titul gürchán (hlava svazu rovnoprávných kmenů) a po pádu kitanské říše uprchl s částí obyv. na Z, kde se 1141 prohlásil císařem. Uzemí k. ř. sahalo od horního toku Amudarje a Balchašského jezera k pohoří Kchun-lun a jezeru Lobnor v záp. Číně, na zač. 13.st. ovládli Karakitani území až k Aralskému jezeru. Vládci k. ř. razili vl. mince, měli však jen malý vliv na ekonomiku a vnitřní život země. Říše se rozpadla na zač. 13.st. po dobytí vých. Turkestánu Mongoly a po příchodu Najmanů, kteří 1211 zajali gürchána. Deftnitivně si zbytky k. ř. podrobi1 1218 Čingischán.
