jajoi
jajoi, archeol. kultura konce neolitu a rané železné doby v Japonsku, ozn. podle naleziště (ulice v Tokiu). Kult. byla do Japonska přinesena přistěhovalci z již. Koreje, přejala řadu prvků z kult. džómon. Rané období (5.-2. st. př.n.l., nálezy na Šikoku, Kjúšú a již. Honšú): pěstováni rýže na zavodňovaných polích, stavby na kůlech, hlazené kamenné nástroje, pohřby v kamenných skříňkách; střední období (1. st. př.n.l. - 1. st. n.l., eneolit) má dvě lokální varianty: pohřby v hliněných urnách nebo kamenných skříňkách a pod dolmeny; bronzové předměty (importy z Koreje a Číny), hladkostěnná keramika, první výskyt železa; v pozdním období (2.-4.st.) tato kult. rozšířena po celém Japonsku (kromě Hokkaida): kurhany, bronz a železo místní provenience, hladkostěnná keramika. V.t. Jamato.
