interpunkce obecně
interpunkce [lat.], významové členění textu pomocnými grafickými (rozdělovacími) znaménky (při ukončení věty, otázce, zvolání, přímé řeči), která nahrazují zvukové prostředky (intonaci, pauzy, kadence) mluvené řeči. lnterpunkční znaménka v č.: tečka, čárka, středník, otazník, vykřičník, dvojtečka, uvozovka, pomlčka, závorka.