inbríding
inbríding [-dy-, angl.], inbreeding - genet. a) příbuzenská plemenitba hosp. zvířat spočívající v páření jedinců z téhož souboru potomstva mezi sebou nebo s rodiči; b) příbuzenské oplozování u rostlin; nahrazuje termín insucht. I. zvyšuje v obou případech homozygotnost potomstev vedených izolovaně v liniích.