husitské hnutí a války
husitské hnutí a války, podle Mistra Jana Husa; největší č. pův. proticírkevní vzpoury (1419-36), které se postupně proměnilo v ničení a násilí páchané bojůvkami husitských band a které s původním Husovým církevně-reformním učením neměly nic společného. Tyto násilí páchající hordy mají na svědomí zničení mnoha středověkých staveb, měst a osad v 1. pol. 15. st. na území českého království a v okolních zemích. (Komunistická propaganda v totalitním Československu (1948-89) používala zavádějící a tendenční termín husitské revoluční hnutí s cílem zobrazit dějiny jako boj utlačovaných tříd proti jejich vládnoucím utiskovatelům.) Husitským povstáním předcházelo reformní úsilí, jež se obracelo hl. proti církvi, vedené duchovním J. Husem (viz Hus Jan). 1408 Husovo hnutí postoupilo od kritiky církve k akt. odporu, 1412 v odpustkových bouřích poprvé vystoupily vrstvy prostých nabožensky reformě smýšlejících věřících a šlechticů. 1414 hnutí dostalo symbol kalicha. Husova smrt na hranici urychlila vývoj událostí. 1415 se ustavil svaz husitské šlechty a současně nabýval na významu selsko-plebejský proud, který se postupně stal hybnou silou husitského hnutí a následných vzpour, z nichž se některé proměnily v prosté ničení. V červenci 1419 započalo hnutí povstáním v Praze, následující období chiliastických vizí dovršeno na jaře 1420 zal. Tábora (první spotřební komuna v evr. dějinách). Vyhlazení táborských odpůrců pikartů i adamitů 1421 vedlo k opadnutí povstalecké vlny. Husitské války a boje se vedly převážně mezi 1421 až 1436. Porážky dvou křížových výprav a Žižkovy voj. úspěchy vnitřně upevnily husitství v Čechách, zatímco husitství na Moravě mělo užší spol. základnu. Prvnímu pokusu panské jednoty o potlačení radikálního husitství zabránil Žižka vítězstvím u Malešova. Od 1425 přešla moc v Čechách do rukou táborského a sirotčího bratrstva. V téže době, z podnětu Prokopa Holého, přešlo husitství k ofenzívní strategii. Výpravy do zahr. (spanilé jízdy) a porážky tří dalších křížových výprav přiměly Zikmunda Lucemburského a představitele basilejského koncilu pozvat husity k veř. diskusi na zákl. rovnosti. Vnitřní neshody usnadnily panské jednotě vítězství u Lipan, kde v květnu 1434 vzala za své voj. moc bratrstev. V červenci 1436 vyhlášena v Jihlavě kompaktáta, jež kompromisně uzavřela smír husitů s církví a Zikmundem Lucemburským. Z bojů vyšlo vítězně kališnické křídlo, jež se plně upevnilo nástupem Jiřího z Poděbrad na č. trůn. H. r. h. na dlouhou dobu podlomilo panství kat. církve, posílilo města i nižší šlechtu, zlepšilo postavení poddaných a provedlo dalekosáhlou demokratizaci spol. i náb. života. V.t. husitství přehled.