hugenoti
hugenoti [ige-, fr.], fr. přívrženci Kalvínova učení, které se ve Francii rozšířilo před pol. 16.st. Od 1534 pronásledováni státem. Získali stoupence ve všech vrstvách společnosti, k polit. představitelům patřili nejvyšší feudálové - Bourboni, vévodové z Condé, rod Coligny. Nejpočetnější byli h. na jihu země, kde šlechta využívala názorové opozice h. k boji s král. mocí. Boj s katolíky vedl k náboženským válkám 1562-94. V čele kat. strany podporované Španělskem stál rod Guise. H. uzavřeli spojenectví s angl. královnou Alžbětou l.; po bartolomějské noci 1572 vytvořili v již. Francii prakticky samostatné území. Ediktem nantským 1598 získali hugenoti náb. svobodu a polit. rovnoprávnost. Po zrušení ediktu Ludvíkem XIV. 1658 byli krutě pronásledováni (dragonády), došlo k velké vlně hugenotské emigrace (řemeslníci, obchodníci), která Francii způsobila citelné ekon. ztráty.
