hovorový styl jazyka
hovorový styl jazyka, jedna ze čtyř zákl. stylových rovin spisovného jaz. Vyznačuje se specifikou tematickou (věci běžného života), morfologickou (tvar zájmena ho místo je ; říct místo říci ), syntaktickou (jednodušší větná stavba), lexikální (míň, líp místo méně, lépe ; chybějí knižní výrazy). Do h. s. j. mohou pronikat některé prvky obecné češtiny (mlíko ), zřídka i nářečí. Vyskytuje se převážně v mluvené podobě, zejm. v dialozích, vyznačujících se expresivitou, stručností projevu a specifickým obsahovým zaměřením.
