historický urbanismus

historický urbanismus [-nyz-], řízená výstavba měst v minulosti, zal. na výtv. a účelovém řešení se vztahem k situaci krajiny osídlovaného prostoru. Středověké zakládání měst rozeznávalo dva zákl. typy: typ šachovnicového města s rozlehlým pravoúhlým náměstím a pravidelnými bloky domů a typ ulicového města, v němž náměstí vzniklo rozšířením průběžné komunikace. Města renesance, baroku a empíru byla již plánovitě řešenými urbanistickými celky, zal. převážně na pravidelných vyvážených půdorysech.