glazura
glazura [-ú-, lat.] a) tenký sklovitý lesklý povlak na povrchu keramických výrobků ke zlepšení vzhledu, dekorace nebo tech. vlastností. Směs (křemen, kaolín, vápno, střepy, popř. barevné oxidy kovů) se rozemele s vodou a vzniklá kaše se nanáší na povrch keramiky a pak vypaluje. Solná g. vzniká na silikátové keramice účinkem alkalických par za vysoké teploty; b) směs v podobě prášku nebo suspenze připravená pro glazování namáčením nebo stříkáním.
