formát
formát [lat.] 1. polygr. rozměr zpracovávaných materiálů, papíru, kartónu, lepenky a hotových polygr. výrobků. Hrubé formáty se používají při zpracování archů, kotoučů, konečné formáty jsou po oříznutí výrobků (např. knihy). Hrubé výr. formáty jsou např. u papíru 86 x 122 cm nebo kotouče o šířce 140 cm. Konečné formáty jsou stanoveny příslušnými normami pro knihy, čas., noviny, hosp. úřední tiskoviny. Největší část formátů tvoří tzv. formáty normalizované, metrové, řady A (základní), B a pomocné C; 2. fot. rozměr fot. materiálu (pozitivního i negativního), popř. poměr stran. F. negativů se dělí na velké, střední, malé a subminiaturní; dělicí hranice se snižuje s vývojem fot. tech. a zmenšováním zrnitosti. Běžné formáty pozitivních papírů tvoří řadu 6,5 x 6,5 cm, 6,5 x 9,5 cm, 9 x 12 cm, 9 x 14 cm, 10,5 x 14,8 cm, 13 x 18 cm, 18 x 24 cm, 24 x 30 cm, 30 x 40 cm a 50 x 60 cm. f 3. výpočetní tech. popis struktury určitého množství dat, uspořádání určitého množství dat (slabiky, slova nebo bloku). Rozeznáváme: f. instrukce - způsob vymezení významu jednotlivých znaků instrukce, např. rozdělení instrukce na adresovou a operační část; f. nezhuštěný, f. normální, f. zónový tvar dekadických číselných dat, v němž slabiku tvoří zóna a dvojkově kódovaná číslice; f. zhuštěný, f. úsporný - zobrazení dat, v němž jsou v jedné slabice zobrazeny dvě dvojkově kódované desítkové číslice.
