flažolet

flažolet [fr.], alikvotní tón struny u smyčcových nástrojů, dále harfy, kytary ap. Přirozený f. vzniká lehkým přiložením prstu na prázdnou strunu v její polovině, třetině, čtvrtině atd., umělý f. vzniká na struně už zkrácené pevným přitisknutím prstu. F. se notuje prázdnou hranatou notou. Flažoletové tóny jsou měkké, flétnovité; užíval je zejm. N. Paganini.


zpět