filozofický román
filozofický román, 1. v užším pojetí románový žánr demonstrující formou románu autorovo filoz. stanovisko. Oblíben byl u osvícenců a existencialistů, nejsilnější tradici má ve fr. liter. Autorův apriorní filoz. přístup, kterému jsou podřízeny charaktery postav, průběh děje i způsob vyprávění, je přitom často vyvažován napínavým dějem, atraktivností a bizarností námětů. Někdy bývá ztvárněn formou dopisů nebo vnitřní zpovědí hrdinů, např. Montesquieuovy Perské listy. Výrazným f. r. v č. liter. je Utrpení knížete Sternonhocha (M. Klíma) a Čapkova trilogie Hordubal, Povětroň a Obyčejný život; 2. v nejširším smyslu se jako f. r. označuje každé románové dílo závažného myšlenkového obsahu (např. Rabelaisův Gargantua a Pantagruel).
