filmová hudba
filmová hudba, hudba, která je začleněna do jiného um. řádu, film. díla, v němž má platnost dram. prostředku se značnou emotivní působivostí na diváky. V období němého filmu byla představení doprovázena hudbou reprodukovanou nebo hrou klavíristy či orchestru, převážně ilustrativního charakteru. Od 1908 byla v některých případech použita hudba komponovaná speciálně pro film. Od počátku zvukového filmu je většinou komponována hudba k určitému filmu, jen v některých případech se využívá hudba archívní. Specificky je f. h. rozvíjena v žánru hud. filmu, v němž se uplatňuje také pův. film. píseň. Pro některá svá němá film. díla Ch. Chaplin dodatečně zkomponoval hud. doprovod. Castá je stabilní spolupráce režiséra s hud. skladatelem: např. F. Fellini N. Rotta (1911-1979), G. V. Alexandrov - I. O. Dunajevskij. K nejvýzn. č. a sl. hud. skladatelům komponujícím původní f. h. patří např. E. F. Burian, O. Jeremiáš, V. Trojan, J. Ježek, J. Srnka, Z. Liška, J. Kalaš, S. Stračina, Š. Lucký, J. Malásek, J. Šust.
