Výsledky vyhledávání

Ebbinghaus

Ebbinghaus Hermann, 24. 1. 1850 až 26. 2. 1909, něm. experimentální psycholog; profesor univ. ve Vratislavi a v…
ebenokvěté

ebenokvěté, Ebenales (tomelokvěté, Diospyrales) - řád dvouděložných rostlin; dřeviny s primitivní…
efeminace

efeminace [lat.], psychol. proces pozvolného připodobňování muže ženě v jednání, motivaci i somatických znacích;…
Epanagogé

Epanagogé, byz. sbírka zákonů z 9.st.; vznikla za panování císaře Basileia I., jejím autorem byl pravděpodobně patriarcha…
epanastrofa

epanastrofa [řec.], palilogie - druh stylistické figury; opakování týchž slov na konci jednoho a na zač. následujícího…
epináos

epináos [řec.], opisthodomos - zadní síň ant. chrámu s vlastním vchodem, obvykle uzavřená mříží; sloužila k uskladnění…
epinastie

epinastie [-ty-, řec.], pohyb rostl. orgánů vyvolaný nerovnoměrným růstem jejich vrchní a spodní strany. Vrchní strana…
epiníkion

epiníkion [-ný-, řec.], řec. oslavná píseň na vítěze v gymnastických závodech. Klasikem e. byl Pindaros.
eponymos

eponymos [řec.] 1. osoba, jejíž jméno bylo užito k pojmenování a) datace, např. roků podle archontů, konzulů…
eufemismus

eufemismus [-izm-, řec.], nahrazení výrazu označujícího nepříjemné jevy, děje (smrt, nemoc) výrazem zjemňujícím.…
funkcionalismus

funkcionalismus [-iz-] arch. směr ve 20. a 30.letech 20.st. Základem meziválečného f. bylo heslo forma následuje funkci.…
evangeliář

evangeliář [lat.< řec.], liturgická kniha obsahující texty evangelií, čtených při mši. Zpravidla ozdobně provedené…
evangelické církve

evangelické církve, kř. církve vzešlé z reformace odštěpením od katolictví. Název evang. proto, že za základ své…
evangelistář

evangelistář [lat.< řec.], liturgická kniha s výňatky význ. textů evangelií, čtených při mši.
evangelisté

evangelisté, v círk. pojetí spolutvůrci bible (Nový zákon), autoři čtyř evangelií: apoštol Matouš, průvodce…

Výsledky vyhledávání

Top Ten