dimorfismus

dimorfismus [dy-izm-, řec.], dvojtvárnost - jev, kdy se u jednoho druhu organismu vyskytují dvě morfologické formy, lišící se tvarem těla nebo jeho částí, velikostí, popř. zbarvením. D. je vyvolán vnitřními vlivy, hl. hormony, nebo vnějšími vlivy, např. výživou a sezónními změnami. Nejznámější je d. pohlavní (sexuální), spočívající v rozdílném zevním tvaru, zbarvení a chování samců a samic téhož druhu. Tak např. samec brouka roháče obecného je ve srovnání se samicí mnohem větší a má silně vyvinutá kusadla; jelenu vyrůstají parohy, laň je nemá; kohout kura domácího je zpravidla pestře zbarvený, má dlouhá ocasní péra, ostruhy a vysoký hřebínek, kdežto slepice je mnohem menší a nenápadně zbarvená; samice savců mají vyvinuté prsní žlázy. V chování se d. projevuje zejm. v odlišném projevu samců a samic v době říje, kdy samci jsou velice bojovní, a v době rozmnožování v rozdílné péči o potomstvo u samců a samic. V.t. polymorfismus.