d'Orléans
d'Orléans [dorlean], vévodský titul ve Francii udílený vedlejším větvím valoiské, orleánsko-angoulêmské a bourbonské dyn.; titul užívali: a) Philippe (1336-1375), pátý syn Filipa V. z Valois, od 1344 první vévoda d'O.; b) tzv. st. linie d'O. (též Orléans-Valois), zakl. Louis (1372-1407), hrabě z Valois a z Blois, od 1392 vévoda d'O., druhý syn krále Karla V., manžel Valentiny Viscontiové (sňatek podkladem pozdějších fr. nároků na Milán), za vlády Karla VI. v boji s Janem Burgundským o převahu ve Francii zavražděn; jeho syn Charles d'O. (1391 až 1465), fr. básník, hlava orleánské strany (v. t. armagnakové), zajat 1415 v boji s Burgunďany a Angličany u Azincourtu, 25 let vězněn v Anglii, po návratu podporoval na svém dvoře v Blois um. a liter.; otec krále Ludvíka XII.; c) členové orleánsko-angoulêmské dyn.; titul obnovil František I. pro svého ml. syna Jindřicha II.; po jeho nástupu na trůn 1547 přecházel titul a vévodství na další členy dyn. (Karel IX., Jindřich III.); d) Bourboni: Gaston (1608-1660), vévoda z Anjou, od 1626 vévoda d'O., syn Jindřicha IV., vystupoval opozičně proti Ludvíkovi XIII., Richelieuovi a Mazarinovi, 1631-32 se spojil se Španěly, 1632-1634 ve vyhnanství, 1644-1646 úspěšně velel fr. vojsku proti Španělsku; e) tzv. ml. linie d'O. (též Bourbon-Orléans), zakladatel byl Philippe (1640-1701), vévoda z Anjou, od 1660 d'O., syn Ludvíka XIII., manžel Charlotty Elisabethy Falcké (v.t. válka o dědictví falcké), fr. vojevůdce. V.t. Filip Orleánský, Filip Egalité, Ludvík Filip Orleánský.
