dánské divadlo
dánské divadlo, ve středověku se div. rozvíjelo zvl. působením potulných komediantů a v liturgických dramatech, provozovaných v chrámech a klášterech. V 16.st. pěstovány lat. školské hry. První stálé profesionální div., Dánská scéna, zal. 1722 v Kodani; 1728 zavřeno, 1748 obnovilo činnost, 1770 nazváno Královské divadlo. Zakladatelem dán. nár. dramatu byl L. Holberg. 1795 zal. div. v Odense. V průběhu 19.st. vznikly další scény (1878 v Alborgu), nastal rozvoj herectví i dramatiky (J. L. Heiberg, H. Ch. Andersen, J. Ch. Hostrup, H. Ibsen). Ve 20.st. s růstem děl. hnutí vznikala i děl. div.; ve 30. letech rostly antifašist. tendence (např. v komedii Umbabumba, autor C. E. M. Soya; v díle K. Munka). Rozvíjel se real. v hrách S. Claussena. Po 1945 byla v dílech dramatiků zpracovávána okupační tematika (K. Abell). V 50. a 60. letech byly uváděny zvl. hry souč. západoevr. a amer. autorů. Pro div. život 60. let je charakteristický vznik řady malých div. Střediskem d. d. zůstává Král. div. v Kodani, které uvádí klas. díla i hry dán. autorů 20. st. (L. Fischer, H. Ch. Branner) a zahr. dramatiků (B. Brecht, S. O,Casey, A. Miller, F. Dürrenmatt). Stálá div. pracují také v Alborgu, Odense, zvl. popularitu získalo div. v Arhusu (zal. 1900). Mezi komerčními div. má vedoucí postavení Nové div. v Kodani (zal. 1908). Uplatňuje se též systém pojízdných div. Přípravu herců zajišťuje Státní dram. škola v Kodani (1886-1967 pracovala při Král. divadle). V.t. dánská hudba (operní divadlo).
