chybné jednání
chybné jednání, psychol . a) v pojetí hlubinné psychol. chyby v lidském projevu, které vznikají interferencí nevědomého přání (konfliktní myšlenky) s tokem vědomého jednání; chybný výkon vzniklý střetem vyslovované myšlenky a opačného (nevědomého) přání; psychicky kompromisní útvar odhalující neuvědomované pohnutky svého nositele na stejné úrovni jako anekdota či sen. Mezi nejčastější formy ch. j. patří přeřeknutí, přeslechnutí, přehmátnutí, zapomenutí; b) v behaviorismu zavádějící (odchylná) reakce pokusného subjektu.
