chetitská literatura
chetitská literatura, písemné památky z oblasti Malé Asie psané v chetitském jaz. klínovým písmem. Nejst. lit. texty pocházejí ze 16.st. př.n.l., většina napsána během 14. a 13.st. př.n.l. Všechny nalezeny v král. archívu m. Chattušaš. Chetitské písemnictví se vytvářelo pod vlivem mezopotamským, churritským, syrským, kananejským a pův. obyvatelstva Malé Asie, Chattijců, Protochetitů. Ch. l. obsahuje mýty protochetitského původu, o zmizelém bohu Telipinovi, o boji boha bouře s drakem (Illujankaš), o Měsíci spadlém z nebe. Churritského původu je cyklus o Kumarbim, tzv. chetitská teogonie, Chedammu, Zpěv o Ullikummim - epické skladby o Appuovi a jeho dvou synech, o rybáři a nalezeném dítěti, příběh o lovci Kešši. Bohatě dokumentované texty historické, kroniky, anály a autobiografie, jež dosáhly vysoké úrovně. Lyrika je zastoupena modlitbami a hymny (hymny na boha slunce, modlitby za odvrácení moru). Liter. naučnou představují zejm. texty o chovu koní (autor Churrita Kikkuli ze země Mitanni). Chetitská lit. tradice byla přervána okolo 1200 př.n.l. invazí mořských národů, které způsobily zánik chetitské říše. C. Mýty staré Mezopotámie, Prameny života.
