chalífa
chalífa [arab.], v muslimských zemích středověký titul panovníka, který byl zároveň hlavou všech věřících (jako Muhammadův nástupce). Pův. nedílnost vlády jediného ch. zanikla v 10.st. zal. córdobského chalífátu; od 1517 přešel titul ch. na tureckého sultána (do 1924). V.t. arabská říše.
