církevní hudba
církevní hudba, hudba sloužící církvi buď jako oficiální složka bohoslužebných obřadů, nebo jako volný doplněk bohoslužby. Převážná většina náb. úkonů všech dob a vyznání byla spjata s hud.; hud. související s náb. a církví je ve svém souhrnu rozsáhlá a různorodá, přesto však ji spojují i některé společné znaky. Pro většinu c. h. je příznačný tradicionalismus, udržující někdy i po mnoho staletí starý repertoár nebo kompoziční styl minulosti. S tím souvisí i snaha o výlučnost hud. projevu využívajícího zapomenutých, slohově vzdálených nebo zvl. složitých skladebných principů ke zdůraznění odstupu mezi obcí věřících a círk. institucí. Proto také obvykle patřila převážná část c. h. do sféry umělé hud. kultury a stála často v programové opozici vůči dobové světské a lid. hudebnosti. Charakteristickým rysem větší části c. h. je její sepětí se slovem; proto je její značná část vokální a někdy dokonce nástroje zcela vylučuje. V.t. anglikánská chrámová hudba; byzantská hudba; církevněslovanský zpěv; duchovní píseň; gregoriánský chorál; hudba jednoty bratrské; pravoslavný církevní zpěv.
