církevní hra
církevní hra, zákl. forma středověkého dramatu; vznikla pův. na círk. půdě v rámci náb. obřadů liturgického charakteru. Jako zcela nový dram. žánr se zrodila nejdříve ve Španělsku (auto), kde duchovenstvo využilo oblíbené lid. zábavy s div. prvky, vtisklo jim dějový obsah příběhů ze Starého a Nového zákona a zařadilo je do círk. ceremonií. Ve Francii začala církev vkládat předvádění bibl. příběhů přímo do bohoslužby. Zhruba od 12.st. pronikal i do těchto výjevů postupně světský živel a s nimi také nár. jazyk a verš; vlivem laického živlu však liturgické hry ztrácely na obřadnosti a musely být vykázány z kostela na náměstí. Další vývoj c. h. probíhal na veř. městských prostranstvích, kde se zvl. z velikonočních her vyvinul rozsáhlý div. útvar zvaný mystérium (předváděl zdramatizované příběhy ze života Kristova). Ve 14.st. moralita zachycovala zápas alegorických postav ctnosti a hříchů o duši člověka. Středověké drama, v němž c. h. zaujímala dominantní postavení, začalo odumírat s nástupem renesance. V 17.st. c. h. přežívala ještě v barokním div. jezuitském, kde se stala znovu nástrojem náb. osvěty.
