bulharské říše
bulharské říše, označení feud. států na území Bulharska 681-1018 (první b. ř.) a 1185-1396 (druhá b. ř.). - První b.ř . vznikla na zákl. dohody mezi Byzancí a protobulharským chánem Asparuchem. Centrem jejího území, obývaného slovanskými kmeny a Protobulhary, byla Pliska, pak Preslav. S pokračující feudalizací zavedl Boris I. 865 křesťanství s autonom. círk. správou v rámci cařihradského patriarchátu. Za Symeona I. (893 až 927) Bulharsko ohrožovalo Byzanc, ale 969 byla bulh. říše rozštěpena a přes spojenectví s Kyjevskou Rusí postupně podrobena Byzancí. D r u h á b . ř . vytvořena po vítězství protibyzantského povstání, vedeného Asenovci. Její jádro bylo v sev. Bulharsku a Dobrudži (centrem Tărnovo). Za Kalojana (1197-1207) říše rozšířena na západ a obnovena círk. samostatnost. Za Ivana II. Asena (1218-1241) bylo Bulharsko opět nejsilnějším balkánským státem, posléze všakoslabeno v důsledku feudálních rozbrojů. Povstalecký car Ivajlo (1277-1280) celistvost říše neobhájil a po polovině 14.st. vznikla v Tărnově, Vidinu a Dobrudži tři samostatná knížectví, kterábyla 1393-1396 podrobena Turky.
