benzen
benzen [-zén, arab.], C6H6, zákl. aromatický uhlovodík se šestičlenným kruhem s třemi dvojnými vazbami. Bezbarvá lehce vznětlivá kapalina charakteristického zápachu, silně toxická, mísitelná s většinou org. rozpouštědel, t.t. 5,5 °C, t.v. 80,1 °C. Je obsažen např. v koksárenském plynu, kamenouhelném dehtu, odkud se izoluje. Z frakcí ropy se získává katalytickými procesy. Používá se jako prům. rozpouštědlo, např. při výr. kaučuku. Je surovinou pro výr. např. nitrobenzenu, anilinu, fenolu, barviv, léčiv, detergentů, insekticidů. - Od b. lze odvodit nesmírné množství derivátů. Jejich reaktivita, vlastnosti a počet izomerních forem jsou ve shodě s představou, že v molekule b. jsou všechny polohy rovnocenné, tj. v tomto tzv. benzenovém jádru (viz aromatické sloučeniny) jsou dvojné vazby tzv. delokalizovány, molekula má šestičetnou osu symetrie. Proto je znám jen jeden methylbenzen (toluen), tři dimethylbenzeny (xyleny), tj. o -. m -. p -, čili l,2-, l,3- a l,4-dimethylbenzen, tři trimethylbenzeny (vicinální, 1,2,3-, asymetrický l,2,4- a symetrický l,3,5-trimethylbenzen známý jako mesitylen), tři tetramethylbenzeny, jeden pentamethyl- a jeden hexamethylbenzen. Jsou-li substituenty různé, počet izomerů odpovídajícím způsobem dále stoupá.
