barvení mikroskopických preparátů
barvení mikroskopických preparátů, metoda obarvení některých struktur buněk nebo tkání k snadnějšími pozorování. Obvykle se barví řezy získané vhodným postupem; v.t. mikrotechnika. B. m. p. má být selektivní, tj. mají se zbarvit jen právě studované složky, popř. diferenciální, tj. mají se zbarvením odlišit studované útvary od útvarů jiných. Zákl. b. m. p. může být i interakce iontů vhodných barviv (kyselá, tj. aniontová barviva; zásaditá, tj. kationtová barviva) s těmi místy v mikroskopickém preparátu, která mají opačný náboj. Barviva i substance v preparátu mohou měnit el. náboj v závislosti na pH. Při b. m. p. se také může uplatnit vznik vodíkových můstků, rozpustnost barviva v tucích a schopnost některých barviv tvořit laky. Pro vitální barvení, tj. barvení živých buněk, je rozhodující propustnost povrchové membrány a schopnost živé buňky barvivo hromadit. Barvivo musí být pokud možno co nejméně pro buňku jedovaté. - Od b. m. p. je třeba odlišovat cytochem., tzv. barevné reakce, tj. takové reakce, jejichž výsledkem je barevný produkt. V mikrob. je to diagnostická metoda rozlišení bakterií založená na schopnosti fixované prokaryontní buňky přijímat bazická nebo kyselá barviva. Nejznámějším barvicím postupem je Gramovo barvení, podle něhož se bakterie dělí na gramnegativní a grampozitivní; gramlabilní je pomocné ozn. pro případ, kdy se některé bakterie barví pozitivně a některé negativně. Dalšími barvicími postupy jsou např. Ziehl-Neelsenova metoda pro mykobakterie, Burriho metoda pro znázornění pouzder, Leifsonova technika pro barvení bičíků, metoda Neissera nebo Alberta na průkaz metachromatických zrn u korynebakterií, metoda Macchiavelliho pro barvení rickettsií. V.t. Gramovo barvení.
