běloruská kinematografie
běloruská kinematografie, 1919 vznikly první aktuality, 1924 první studio Bělgoskino, od 1938 přejmenované na Savěckaja Bělarus se sídlem v Moskvě (1925 - 1928), v Leningradě (1928 až 1939), poté v Minsku, odkud bylo evakuováno do Alma-Aty. 1946 vzniká Bělarusfilm. B. k. založili ve 20. letech ruští sov. režiséři J. V. Tarič (1885 až 1967, Lesní událost ), V. R. Gardin (Kastus Kalinovskij ), M. S. Donskoj, J. L. Dzigan, A. M. Fajncimmer (*1906), V. V. Korš-Sablin ( Vohni zrozená ). Do 2. svět. války vzniklo 58 filmů (z toho 30 němých), převážně s tematikou boje za vládu sovětů (V. Korš-Sablin, První četa ), o osudech Bělorusů na pol. území (J. V. Tarič, Do zítra ; A. M. Fajncimmer, Štěsti ), o zakládání kolchozů. Za války mnoho filmařů působilo v partyzánských oddílech. Po 1945 se vůdčím tématem v b. k. stala válka a partyzánské hnutí zobrazené ve filmech Hodiny se zastavily (N. N. Figurovskij, *1923), Přes hřbítov (V. T. Turov, *1936), Alpská balada (B.M. Stěpanov, *1927). V 70.letech vznikaly filmy hist. i se spol. problematikou souč. životaveměstěinavesnici(B.M.Stěpanov, Já, Francisk Skorina ). Roční produkce Bělarusfilmu je 10 titulů.
