atmosféra obecně
atmosféra [řec.] 1. met. ovzduší vzdušný obal Země otáčející se spolu s ní. Hl. složkami vzduchu jsou: dusík, kyslík, argon, oxid uhličitý, neon, helium, metan, vodík, xenon, ozón a dalsí. Nejnižší vrstvou a. je troposféra, následuje stratosféra, mezosféra a termosféra; Odtud v přeneseném smyslu - atmosféra ve vztazích mezi lidmi, v nějakém prostoru (restaurace, hotel, pracoviště apod.) - např. "tady je dusná atmosféra" - napjatá; 2. fyz. dříve používaná jed. tlaku; 3. hut. plynné prostředí v prac. prostoru pece. V.t. atmosféra hvězdy.
