aromatické sloučeniny
aromatické sloučeniny, název použit pův. pro aromaticky vonící složky přír. silic a balzámů, postupně převzat pro význ. skupinu org. slouč. odvozených od benzenu, naftalenu a mnoha dalších uhlovodíků; jejich zákl. je tzv. aromatické, nejčastěji benzenové jádro. Tento cyklický útvar je obvykle šestičlenný s třemi dvojnými vazbami, tj. šesti %pi-elektrony. Obecně mohou mít aromatické systémy (2n + 2)%pi-elektronů, kde číslo n může nabývat hodnot 0, l, 2, 3 atd. %pi-elektronů. Typickou chem. vlastností a. s. je zvýšená reaktivita, současně též stálost jádra, takže většina reakcí zde probíhá substitučně, tj. se zachováním aromatického charakteru.
