arcibiskupství
arcibiskupství [něm.< řec.], v kat. církvi obvod (provincie), podléhající pravomoci arcibiskupa. Je členěn na menší okrsky - biskupství, řízené ve správním a kanonickoprávním smyslu biskupem. Provincie vznikaly od 2.pol. 2.st. n.l. ve východořím. říši (od 5.-6.st. patriarcháty), později (v 6. až 7.st.) i na Z. Ve stř. Evropě nejvýzn. byla a. porýnská (Kolín nad Rýnem, Trevír a Mohuč), jejichž provinciím náleželo v 8.-10.st. území mezi Rýnem, Odrou a Dunajem. V 8.-9.st. byla zal. a. v Salcburku a v Sirmiu (Sriem). Na zač. 11.st. vznikla a. v Hnězdně a Ostřihomi. Čechy od 9.st. příslušely k řezenskému biskupství, tj. k salcburskému arcibiskupství. V 10. století bylo nově zřízené pražské biskupství včleněno do mohučské provincie. Pražskému a. (zal. 1344) podléhalo biskupství v Olomouci (zal. 1063) a Litomyšli (zal. 1344). Po zřízení a. v Olomouci (1777) došlo k územnímu rozdělení dosud existujících biskupství v Čechách a na Moravě. Na Slovensku zřízeno 1978 a. v Trnavě; do té doby sl. biskupství formálně příslušela k ostřihomské provincii.
