anglické výtvarné umění
anglické výtvarné umění, formovalo se v románském období z anglosaských tradic a normanského um. výrazně ovlivněného fr. prostředím, v soch. ornamentálního charakteru a v mal., zvl. knižním, se uplatňovaly irské vlivy inzulárního um. (lineární ornament, zoomorfní motivy). Dominujícím odvětvím byla arch. rozvíjející zákl. arch. typy (katedrála, hrad donjonového typu - keep) v úzké souvislosti s oblastí Normandie; v gotice se rozvíjela arch., zvl. ve vrcholné a pozdní fázi, k samostatným slohovým projevům (tudorský sloh), soch. zůstalo pod fr. vlivem podobně jako mal., které však ve východoangl. knižní malbě dospělo k výraznému slohu ovlivňujícímu kontinentální mal. (nástěnné a deskové mal. se zachovalo v omezené míře); v renesanci dominovala arch. dekorativního charakteru, později v přísně klasicistním duchu Palladiově, souč. však až do romant. přetrvávala i domácí got. tradice; renes. a barokní soch. nebylo v popředí zájmu na rozdíl od výrazného rozvoje portrétní malby podnícené přímým působením Holbeina ml. a van Dycka; k nár. svébytnosti dospělo a. v. u. v 17. a 18.st. rozvojem klasicistní arch. (Ch. Wren) a činností malířů (J. Reynolds, T. Gainsborough, W. Hogarth), která dosáhla vrcholu v 1.pol. 19.st. angl. krajinomalbou (W. Turner, J. Constable), výrazně ovliňující nástup fr. mal. a počátky impresionismu. V arch. 2.pol. 19.st. převládly progresívní funkční tendence řešení zahradních m. a soukromých domů podílející se na vzniku moderní arch., v mal. převládly romant. tendence (W. Blake, prerafaelité); ve 20.st. se rozvíjí arch. řešící problematiku satelitních m., soch. po 2.svět. válce navazuje na zakladatelskou činnost H. Moora (K. Armitage, R. Butler, L. Chadwick); představiteli nových tendencí v mal. jsou zejm. V. Pasmore a B. Nicholson.
