anabióza
anabióza [řec.], dočasné klidové stadium organismu nebo části organismu, charakterizované nízkou úrovní výměny látek a zastavením růstu. A. je projevem ontogenetického přizpůsobení k nepříznivým podmínkám prostředí, zejm. k nízkým teplotám a suchu. U rostlin přežívají v a. např. výtrusy, semena, hlízy nebo pupeny, mezi živočichy je a. známa u některých skupin prvoků, korýšů a červů.
