aktivita obecně
aktivita [-ty-, lat.] 1. činnost, účinnost; odtud aktivní a aktivně - činný, účinný a činně, účinně; 2. filoz. pův. abstraktní jméno pro aristotelskou kategorii činnosti. Podstatnou složkou lidské a., která má praktický, přetvářející a racionální charakter, je materiální výroba; 3. psychol. a) pohyb, pohyblivost, hybnost, činnost. Souhrn funkčních a časových vazeb mezi různými dynamickými systémy, podřízený dial. kategorii pohybu. U člověka se většinou rozeznávají a. pohybové (senzomotorické, lokomoční), biologické (tělesný růst, metabolismus, vnitřní sekrece, neurofyziol. činnost), psychické (vnímání, pozornost, myšlení ap.) a interakční (společenské, ekologické). Podle jiných kritérií se rozlišují a. uvědomované a neuvědomované (nevědomé, autonomní, automatické), ovlivnitelné či neovlivnitelné vůlí, prospěšné či škodlivé atd. Zvláštní formou a. je biopsychická a.; b) činorodost, úsilí nebo snaživost v jednání; c) v ergonomii pracovní činnost; 4. fyz. zn. A., podíl stř. množství radioakt. přeměn δN a časového intervalu δt, v němž k těmto přeměnám v daném množství radionuklidu došlo: A = δ N /δt . - Měrná a., podíl a. a hmotnosti m určitého množství látky: a = Am. Podle potřeby se název doplňuje ozn. látky, k jejíž hm. se a. vztahuje; 5. astr. viz sluneční činnost; 6. chem. definovaná termodynamická funkce, která u reálných soustav nahrazuje údaj o relat. zastoupení složky (koncentraci, molárním zlomku). Rovnice platné pro ideální soustavy, např. Guldbergův-Waageův zákon, se pak korigují na reálné chování soustav dosazením aktivit složek místo jejich koncentrací či molárních zlomků ap. Vlivem neideálního chování mají složky zpravidla menší vliv na vlastnosti soustavy (např. na osmotický tlak či el. vodivost roztoku), než odpovídá jejich skutečnému obsahu v soustavě. V reálné soustavě totiž dochází ke vzájemným interakcím částic téže složky, které v ideálních soustavách neexistují a do rovnic platných pro ideální soustavy zahrnuty nejsou; 7. zool. chování živočichů projevující se hl. pohybem při získávání potravy a při vyhledávání sexuálního partnera. Je ovlivněna vnitřními fyziol. podněty (hlad, žízeň), hormony (pohlavní pud), endogenními rytmy organismu (anuální nebo cirkadiánní periodicita), stupněm dospělosti organismu ap. Studuje se pomocí aktografů. V.t. aktograf; periodicita; 8. zeměd. biol. a. půdy, celkový projev organismů v půdách, působící na chem. a fyz. vlastnosti půd. Mírou biol. a. půdy může být intenzita tvorby oxidu uhličitého, spotřeba kyslíku, obsah a zastoupení enzymů nebo rozklad org. látek. A. půdy se mění během roku v závislosti na měnících se vzdušných, vodních a teplotních poměrech.
