Zbyhněv
Zbyhněv (Zbigniew) z rodu Piastovců, po 1070 - po 11 12, 1102-07 pol. kníže; syn Vladislava I. Heřmana z nerovného či nemanželského svazku. Poslán na vychování do Quedlinburgu, 1093 za č.-pol. války povolán částí pol. předáků do Slezska; v boji s panovnickou družinou poražen a zajat. 1099 obdržel knížecí úděl (Velkopolsko, Kujavsko, část Mazovska). Otcem legitimován, po nástupu vlády se 1103 spojil proti svému ml. bratrovi Boleslavovi III. Křivoústému s Pomořany a Čechy; v boji neúspěšný a 1106-1107 ztratil své země. Uprchl do říše, získal voj. podporu řím.německého krále Jindřicha V., který však byl 1109 poražen u Wrocławi. 11 10bojoval Z. ve Slezsku v čele č. oddílů, 1111 se na výzvu Boleslava III. Křivoústého vrátil do Polska, kde byl zrádně zajat a oslepen.
