Württembersko
Württembersko [vi-], historické území v NSR, vých. část Bádenska-Württemberska. Pův. (11.st.) nevelké panství pánů (od 1135 hrabat) z Wirdebercha (Württemberga), kteří využili bojů mezi Štaufy a Welfy k získání dalších lén švábského vévodství; jejich rodovou moc upevnili Eberhard I. a Eberhard II. Od 1482 hl. m. Stuttgart; 1495 bylo W. povýšeno na vévodství. Vévoda Ulrich (1487-1550, vládl 1503-19 a od 1534) vystupoval tvrdě proti sedlákům (1514) a nižší šlechtě (1515) a byl vypuzen ze země vojskem švábského spolku; 1520-34 vládli ve W. Habsburkové. Ulrich se pokusil využít proti nim vzbouřených sedláků za něm. selské války. 1534 převzal Ulrich W. jako rak. léno (tím do 1599), 1535 zahájil reformaci. V 2.pol. 16. století rozkvět univ. v Tübingenu jako centra luterství. Za třicetileté války W. zpustošeno, vláda domácí dyn. obnovena vestfálským mírem 1648. Hosp. a kult. vzestup vévodství v 18.st., 1770 si vybojovaly stavy W. polit. moc. Od 1803 kurfiřství. 1805 se W. spojilo s Napoleonem I., stalo se královstvím a získalo sousední feud. panství a m. (Esslingen, Heilbronn, Ulm). 1816 vstoupilo do něm. spolku, 1834 do něm. celního spolku. V 1.pol. 19.st. počátek industrializace, 1848-49 rev. Od 1871 součást Německa (bylo třetím největším státem něm. císařství). 1918 abdikoval král. 1945 vznikla v amer. okupační zóně země W.-Bádensko a 1946-47 ve fr. zóně W.-Hohenzollernsko. 1952 se obě spojily se zemí Bádensko (fr. zóna) v zemi Bádensko-Württembersko.
