Vyšehrad královský
Vyšehrad, m. část Prahy 2, připojena 1883. Dříve Královský Vyšehrad. - Od 2.pol. 10.st. přemyslovské hradiště, vedle st. Pražského hradu druhá pevnost v Pražské kotlině. Podle pověsti v Kosmově Kronice Čechů sídlo legendární kněžny Libuše. Kolem 1000 mincovna; 1003 za pol. okupace Čech zůstala posádka V. věrná knížeti Jaromírovi. Za Vratislava II. dočasně sídlo č. panovníka; 1070 zal. vyšehradská kapitula, která patřila ke kult. centrům přemyslovských Čech (iluminované rukopisy, anály). Od 11.st. osídlení a tržiště na cestě mezi V. a pražským brodem přes Vltavu (později Juditin most). Po 1350 přestavba hradu Karlem IV.; V. se stal součástí systému opevnění Prahy; v okolí Botiče patřila kapitule ves Psáry a celní místo Výtoň. V listopadu 1419 se V. zmocnili pražští husité a předali jej do správy C. z Vartenberka; ten však přešel na stranu Zikmunda Lucemburského. V září 1420 oblehlo V. vojsko husitů a donutilo jeho velitele J. Šemberu z Boskovic ke smlouvě o kapitu laci, nedostane-li posádka včas voj. podporu. Těsně po uplynutí lhůty došlo k bitvě u V. mezi Zikmundem Lucemburským a husity, v níž byl Zikmund poražen; znamenalo to definitivní obrat v průběhu bojů ve prospěch husitů. V. byl v následujících dnech rozbořen. Po 1437 obnoveno purkrabství a kapitula. Kolem 1476 se konstituovalo poddanské m. kapituly, které se nazývalo Město hory Vyšehrad (s Prahou spojeno 1883). 1653 byl hrad přeměněn v barokní citadelu; 1742 za fr. okupace vybudovány kasematy. - Pověsti o V., inspirované Kosmovou kronikou, se rozvíjely po celý středověk; ovlivnily Korunovační řád č. králů Karla IV. (průvod na V. v předvečer korunovace). V době nár. obrození se V. stal symbolem nezávislé a slovanské minulosti Čech a Prahy; pověsti o V. inspirovaly četné umělce (M. Aleš, B. Smetana). 1869 zal. na místě býv. farního hřbitova pohřebiště pro významné osobnosti českého národa podle arch. návrhu Barvitia; dominantou hřbitova je hrobka Slavín postavená 1889 podle arch. projektu A. Wiehla, se sochařskou výzdobou J. Maudera (1854-1920). - 7. 5. 1939 byly na vyšehradském hřbitově uloženy ostatky K. H. Máchy, převezené na podzim 1938 z pův. hrobu v Litoměřicích (jež byly po Mnichovu připojeny k nacist. Německu); tento pietní akt se stal masovou nár. manifestací odporu proti nacist. okupaci č. zemí. - V areálu V. zachovány základy baziliky sv. Vavřince z 2.pol. 11.st., rotunda sv. Martina, pravděpodobně z 2.pol. 11.st., kapitulní kostel sv. Petra a Pavla (zal. v 2.pol. 11.st., přestavován raně goticky v pol. 13.st., později v 15.-18.st., koncem 19. století regotizován J. Mockerem), fragment rom. mostu. V sadech u kapitulního kostela umístěna sousoší J. V. Myslbeka (Lumír a písen, Ctirad a Sárka, Záboj a Slavoj, Přemysl a Libuše). Areál V. obehnán barokními hradbami (C. Lurago, S. Bossi, F. Pieroni, †1661). Oblast hradu s opevněním a hřbitovem je nár. kult. památka.
