Versailleská mírová smlouva
Versailleská mírová smlouva [-sajs-], hlavní mírová smlouva vypracovaná pařížskou mírovou konferencí po ukončení 1. svět. války; podepsána 28. 6. 1919 ve Versailles u Paříže mocnostmi Dohody a jejich spojenci na straně jedné a Německem na straně druhé. V platnost vstoupila 10. 1. 1920 po její ratifikaci Německem a 4 mocnostmi Dohody (USA V. m. s. neratifikovaly, uzavřely však 25. 8. 1921 s Německem zvláštní smlouvu přibližně stejného znění, jako byla V. m. s.). V. m. s. má 15 oddílů a 440 článků. Nejdůležitější ustanovení: Německo odstoupilo Alsasko-Lotrinsko (v hranicích z 1870) Francii, Eupen, Malmedy a Moresnet Belgii, Poznaňsko, část Pomořanska a Vých. Pruska Polsku, Hlučínsko ČSR, Gdaňsk prohlášen svobodným městem pod dohledem Společnosti národů; Klajpeda (Memel) připojena 1923 k Litvě (do té doby pod správou Společnosti národů); příslušnost Šlesvicka, již. části Vých. Pruska a Horního Slezska byla částečně řešena plebiscitem (Dánsku připadla 1920 sev. část Šlesvicka, Polsku 1921 část Horního Slezska, ostatní území zůstala Německu, až na malou část Slezska u Hlučína, která připadla ČSR). Německo ztratilo všechny kolonie; Sársko odevzdáno na 15 let do správy Společnosti národů, doly později Francii a situace měla být nakonec řešena plebiscitem (1935 k Německu); levý břeh Rýna měl být 15 let okupován dohodovými armádami, na pravém břehu Rýna v šířce 50 km vyhlášena demilitarizovaná zóna. V Německu zrušena všeobecná voj. povinnost, zakázán gen. štáb a dovoz zbraní, dobrovolnická armáda omezena na 100 000 a námořnictvo na 15 000 mužů, těžké zbraně a voj. letectvo zakázány. Německo se zavázalo k reparační povinnosti, k uznání mírových smluv se svými bývalými spojenci a nově vzniklými státy. V. m. s. nepodepsala Čína, která nesouhlasila s odstoupením San-tungu Japonsku. V.t. versaillesko-washingtonský systém.
