Velká Británie stát
Velká Británie [-ny-], Spojené království Velké Británie a Severního Irska, slov. Spojené kráľovstvo Veľkej Británie a Severného Írska, angl. United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland - stát v záp. Evropě na brit. ostrovech, na S Irska, na ostrovech Man, Normanských, Shetlandách, Orknejích a Hebridách; 244 046 km2, 59,41 mil. (2003 úřední odhad) srov. 58,79 mil. obyv. (2001 census) srov. 55,61 mil. obyv. (1983 census), 80% Angličanů, 9% Skotů, 2,6% Irů, 1,6% Walesanů aj., věřící jsou protestantského a kat. náb.; úřední jaz. angličtina, hl.m. Londýn. - V. B. je oblast hl. prvohorního kaledonského a hercynského vrásnění; ve čtvrtohorách byly ostrovy součástí evr. pevniny a z velké části byly kryty kontinentálním ledovcem. Mořské pobřeží bylo ovlivněno tektonikou, odolností hornin, zaledněním a kolísáním pevninských ker; je bohatě členité hl. na S, SZ a SV Skotska, na Z Irska, méně na V a J Anglie; zálivy Firth of Forth, Moray Firth, The Wash, Bristolský, Cardiganský a Liverpoolský, Solway Firth, Firth of Clyde, Firth of Lorne a množství jiných; vých. pobřeží je ploché, již. příkré. Jv. část V. B. je nížinná a pahorkatinná, sz. je hornatá. Nejhornatější je Skotsko se soustavou Skotské vysočiny (Kaledonské hory, Grampiany s horou Ben Nevisem, 1 343 m nad mořem - nejvyšší h. V. B., příkopová propadlina Glen More), na J Skotska je ordovická a silurská Jihoskotská vrchovina a ř. Tweed, oddělující hornatinu Cheviot Hills. Mladší jsou angl. pohoří Penniny s karbonskými uhlonosnými vrstvami, na SZ od nich Cumbrické hory s četnými morénovými jezery. Na hornatém poloostrově Walesu je kaledonsko-hercynský masív Kambrických hor s nejvyšší horou Snowdon, 1 085 m n.m.; na JZ Anglie na Cornwallském poloostrově je denudovaná Cornwallská hornatina. Nejvýzn. úrodná nížina Midlands ve stř. Anglii Je rozdělena již. výběžky Pennin na dvě části; jih Anglie je plochý a je členěn nízkými pahorkatinami The Weald, North a South Downs, na Z Cotswold Hills; rozsáhlá je Londýnská pánev, ohraničená křídovými kuestami, a na J pánev Hampshirská. Nížinná vých. Anglie, hl. z křídových sedimentů, kryta ledovcovými usazeninami. Sev. Irsko je pokračováním Jihoskotské vrchoviny (nejvyšší Slieve Donard, 852 m n.m.). Krátké vodné ř.; nízká rozvodí umožnila vybudovat síť průplavů (Kaledonský průplav). Hl. ř. Temže, Ouse, Humber (Ouse a Trent), Tees, Tyne, Tweed, Tay, Spey, Clyde, Severn; množství jezer především ledovcového pův. (největší je v Sev. Irsku Lough Neagh a Erne; dále Loch Ness, Loch Lomond, Loch Lochy). Podnebí oceánské (mírné vlhké zimy s dešti a mlhou, krátké léto s velkou oblačností, nestálé větry převážně záp. a Jz. směru, vysoká vlhkost vzduchu). Nejchladnější měsíc má průměrnou teplotu na V a na S 3,3 °C, na Z 5 °C, nejteplejší měsíc má v Londýně 17,8 °C, na S 2,2 °C; žádné místo ve V. B. nemá průměrnou měsíční teplotu pod 0 °C. Srážek ubývá k V, maxi mum má Ben Nevis, přes 4 000 mm roč., minimum ústí Temže, 375 mm. Půdy převážně hnědé lesní a slabě nebo mírně podzolované lesní, ve vyšších polohách horské podzolované až skeletové. Rostlinstvo boreálního lesního pásma (lesy kryjí 8, 9 % rozlohy V. B.), dub letní a zimní, buk, jasan, olše, vrba, borovice, smrk; rozsáhlá vřesoviště, rašeliniště i slatiny. Živočišstvo je druhově chudé - králík, zajíc, myš, netopýr, množství ptáků, ryb. - Ochrana přírody: v Anglii, Skotsku a Walesu celkem 189 přír. rezervací o celk. rozloze 1 423 km2. Největší je Gairngorms ve Skotsku, 259 km2, dále 105 místních rezervací o úhrnné ploše 144 km2. Různé dobrovolné organizace vlastnily a spravovaly chráněná území o rozloze asi 400 km2. Preventivní formou územní ochrany se chrání 4 018 území o rozloze 13 770 km2. V Anglii a Walesu je 10 národních parků, které územně chrání plochu 13 672 km2; největší z nich jsou Lake District, 2 243 km2, a Snowdonia, 2 188 km2. 13 chráněných území bylo vyhlášeno za biosférické rezervace; největší je ostrov Rhum, 106 km2, 12 dalších jsou mez. význ. mokřady. - Bohatá ložiska kamenného uhlí (19 uhelných pánví, hl. v jihozápadní, střední a severní Anglii, jižním Walesu a středním Skotsku), rud železa, cínu, zinku, mědi, zlata, slídy, soli, keramických surovin, ale hl. podmořská ložiska ropy a zemního plynu v Sev. moři. - V. B. je vysoce rozvinutý prům. stát s předním svět. postavením v obch., vývozu kapitálu, mez. plavbě a let. dopravě a pojišťování. Prům. a služby jsou nejdůl. odvětvím hosp., jeho výrobky tvoří většinu exportu. Význ. je prům. ropný, méně již těžba uhlí, rudy železa, cínu, mědi, zinku; soli. Energetický prům. je též významný, dále hut., který zpracovává hl. dovážené suroviny (surové železo, oceli - Sheffield, Swansea, Teesside; rafinovaná měď a další neželezné kovy, hliník, oxid hliníku). Prům. let. (přední evr. postavení), loďařský, význ. stroj. (dop. prostředky - vagóny, lokomotivy, zeměd., stav., důlní, text. a potr. stroje, měřicí přístroje, investiční celky, kancelářské a polygr. stroje), moderní je prům. el.tech. a elektroniky, výpočetní techniky, tradiční je prům. zbrojní, chem. a petrochem. (zákl. výrobky org. a anorg. chemie, barvy, laky, plastické hmoty, chem. vlákna, syntetický kaučuk), farm., gumárenský. Nejstarší prům. odvětvím je prům. text. (bavlna, vlna, juta, len, chem. vlákna), dále prům. oděvní, kožedělný, obuvnický, polygr., pap. a celulózy, stav. hmot, cementárenský, keramiky a sklářský, tabáku, všestranný prům. potravinářský (známý je prům. lihovarnický - výroba whisky a ginu). - Brit. zeměd. zabezpečuje pouze část spotřeby; převládá živoč. výroba nad rostl., orná půda tvoří meně než třetinu rozlohy V. B., louky a pastviny méně než polovinu. Podíl zemědělství na zaměstnanosti a tvorbě hrubého domácího produktu, HDP, je minimální. Význ. chov skotu (pro maso i mléko). Rostl. výroba má dobrou agrotech. úroveň s vysokými výnosy; pěstuje se pšenice, ječmen, oves, dále brambory, řepa cukrová, luštěniny, řepka, len, chmel. Intenzívní je ovocnářství a zelinářství. Těžba dřeva; význ. lov ryb. - Největší podíl na přepravě nákladů má dop. silniční (388 000 km silnic, z toho 3 500 km dálnic); dále železniční (17 200 km, 5 300 km elektrifikovaných tratí), trajektová; říční dop. využívá splavných řek a průplavů; svět. význam má dop. nám. (mez. přístavy Londýn, Liverpool, Manchester, Southampton, Dover, ropný přístav Milford Haven aj.). Dop. a let. (mez. letiště Heathrow a Gatwick a Standstead u Londýna, dále Glasgow, Manchester apod.), potrubní, ve stavbě je žel. tunel pod La Manchem. - Význ. tur. ruch. - Vývoz ropy a zemního plynu, strojů a prům. zařízení, letadel, automobilů, lodí, zbraní, chem. výrobků, textilu, živého dobytka, lihovin; dovoz nerostných surovin - rud, síry, fosfátů, dále text. a chem. surovin, papíru a celulózy, potravin; hlavní obch. partneři jsou země Evropské Unie, USA, Japonsko, Švýcarsko, Švédsko. - Měna: 1 libra sterlingů = 100 pencí. - Státní zřízení: konstituční monarchie; nepsaná ústava se skládá z hist. a novějších parlamentních zákonů, výnosů, soudních precedentů a konstitučních dohod čili zvyklostí. Základem ústavy jsou hl. Magna charta libertatum (1215), Petice o právu (1628), Habeas Corpus Act (1679), Bill of Rights (1689), Westminsterský statut (1931), Akt o reformě Sněmovny lordů (1968), Akt o lidovém zastoupení (1969) aj. Hlavou státu je král (královna), který je nejvyšším nositelem výkonné moci, hlavou soudního systému, vrchním velitelem ozbrojených sil, světskou hlavou anglikánské církve a hlavou brit. Společenství; král (královna) je zároveň stálým členem parlamentu, jehož zasedání zahajuje trůnní řečí. Formálně je nejvyšším orgánem král. vlády tajná rada (Privy Council), která ale prakticky 150 let nefunguje. Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament: Dolní sněmovna (House of Commons, 630 poslanců) v čele s předsedou (Speaker), Horní sněmovna (House of Lords), jejímž předsedou je lord kancléř. Panovník jmenuje vládu v čele s min. předsedou.
