Tvrdý
Tvrdý Josef, 19. 9. 1877 - 13. 3. 1942, č. filozof a pedagog; myšlenkově nejvýznamnější představitel č. pozitivismu, stojící blíže T. G. Masarykovi než F. Krejčímu. 1927-38 profesor univ. v Bratislavě, 1938-39 prof. univ. v Brně. Stoupenec soc. demokracie. Zdůrazňoval požadavek vědeckosti filozofie; za úkol filoz. pokládal vytváření jednotného obrazu světa a života. Vědeckost pro něho neznamená redukci předmětu filozofie; T. tak překračoval gnozeologická omezení pozitivismu; hájil možnost vědecké ontologie. Na zač. 30. let se přihlásil k teorii emergentního vývoje. Zabýval se i filozofií náb., dějin a teorií hodnot; vytvářel svou koncepci humanismu, která má vyústit ve vznik nové společnosti, jež umožní rozvíjet tvůrčí síly jednotlivců ve prospěch společnosti. Prvním úkolem filoz. je podle T. kritika, ale bez ontologie nelze vybudovat jednotný názor na svět a na život. Řešení problému jednoty světa spatřoval v tzv. monopluralismu (každé dění má dvojí stránku, odlišující i spojující ji s jiným děním). Pokud jde o problém vztahu hmoty a vědomí, odmítal psychofyzický paralelismus F. Krejčího. Sám své filoz. stanovisko nazýval kritickým realismem; chtěl se tak odlišit od materialismu i od idealismu. Význam něm. klas. filoz. chápal v omezené míře, v hodnocení marxismu přebíral soudy Masarykovy. Jako antifašista a demokrat byl pronásledován a zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Hlavní díla: Filosofie nábozenství , Teorie pravdy , Průvodce dějinami evropské filosofie , Logika .
