Trenčín město
Trenčín, Trenčín, kr. a okr. m. na Z. Slovenska na řece Váh, Trenčianský kr., (do 2001 okr. v Západoslovenském kr.), 57 051 obyv. (2003) srov. 57 531 obyv. (1992). Leží na rozhraní Trenčianské a Ilavské kotliny. Na skále u hradu zachován latinský nápis ze 179 n.l. o řím. vítězství za markomanských válek. Nápis dokládá, že tehdejší osada se jmenovala Laugaricio a byla dočasným sídlem vojáků II. legie; nejst. písemná památka zachovaná na území SR. - Slovanské osídlení archeol. doloženo od konce 8.st. Od 11.st. byl Trenčianský hrad sídlem trenčínské stolice. Hrad majetkem krále, 1302-21 sídlem Matúše Čáka Trenčianského, pak opět patřil uh. králům; ve 14.st. místem význ. mez. jednání (1335, 1371). M. osídlení doloženo poprvé 1111, m. práva udělena až 1324, od 1412 svobodné král. m., 1431 dobyto husity. Od 15.st. měli ve m. převahu Slováci, m. rada skládala přísahu v češtině (úřední jazyk). V 15.-17.st. se v T. usazovalo i č. obyv. 1649 zal. gymnázium. M. poškozeno za stavovských odbojů uh. šlechty, 4. 8. 1708 byl v bitvě u T. poražen František II. Rákóczi. V 1.pol. 19.st. studovali v T. i č. a pol. studenti. Od 2.pol. 19.st. industrializace. - Zříceniny Trenčianského hradu, nár. kult. památka; dále zachovány got., renes. a barokní stavby (kostely, m. domy, opevnění). - Prům. vinařský, oděvnický, stroj., potr.
